Základní škola

Nový pavilon učeben se začal projektovat v roce 2006 a realizován byl na konci roku 2015. Potřeba zvětšení jídelny se dořešila v rámci projektu pavilonu a spojovacího krčku v roce 2014, a dokončením taktéž na konci roku 2015. Pavilon učeben je navržen jako jednoduchý třípodlažní kvádr. Učebny jsou orientovány západním a východním směrem. Bílá fasáda je navržena s bloky hliníkových pásových oken ve všech podlažích, jižní a severní fasáda pak s vertikální hliníkovou prosklenou fasádou spojující všechna podlaží na ose objektu. Dispozičně je pavilon řešen jako trojtrakt se střední chodbou, ve které je umístěno přímé dvouramenné schodiště. Schodiště má betonové stupně a skleněné zábradlí, které je pod světlené a podle dne v týdnu mění barvu a děti tak mimo-technicky vědí co je za den. Po obou podélných stranách vůči chodbě jsou učebny, kabinety, družiny atd. Ve 3.NP je devět učeben pro osmnáct žáků, tři kabinety, dvě kotelny a úklidová komora, ve 2NP šest kmenových učeben pro třicet žáků, čtyři kabinety a serverovna, v 1.NP pak dvě kmenové učebny pro třicet žáků, kabinet, sklad mobiláře, zasedací místnost, čtyři kanceláře vedení školy a dvě místnosti družiny každá pro třicet žáků. V 1.NP je při severní fasádě místnost družiny rozšířena až do prostoru chodby, lze ji používat jako víceúčelový sál. Starý a nový pavilon je pak propojen při jihozápadním okraji jednopodlažní spojovací chodbou se šatnami, který propojuje stávající objekty školy s novým pavilonem učeben. Z důvodu vyrovnání výškového rozdílu mezi stávajícími objekty školy a novým pavilonem je objekt navržen se třemi výškovými úrovněmi atiky nad 1.NP. Spojovací chodba je schválně výrazově jiná než budovy okolní. Jedná se o prosklenou fasádu s obkladem z hliníkových lamel. Do skleněných polí mezi šatnami jsou oboustranně vsazovány obrazy, které byly vždy nejvýznamnějším uměleckým počinem v českém prostředí, řazeny od 14. století vždy po stoletích a u 20. století zastoupeny čtyřmi obrazy. Děti tak dostanou tyto stěžejní díla od útlého věku do podvědomí, neoznačují své třídy podle stupně, v kterém se nachází, ale právě jménem díla.